RD3D

Strojírna pro vodovody a pumpy, železné konstrukce, ústřední topení.

Z ekonomického hlediska hrál důležitou roli vznik slévárny a strojírny Karla Remara, která se zaměřovala na výrobu hospodářských strojů. Její úspěch totiž podnítil založení dalších strojírenských firem ve městě, z nichž nejvýznamnější byla továrna na pumpy a čerpadla Adolfa Raaba.

Firma měla ve dvoře vlastní halu, modelárnu, slévárnu, strojírnu i písárnu s technickou kanceláří. Výroba byla zahájena v dubnu 1900, na rozdíl od konkurenční firmy Remar se ale Raab zaměřil především na vodohospodářskou techniku a příslušné strojní vybavení. Sortiment tvořily také kovové konstrukce, zábradlí, železné střechy, mříže, okna či dveře.

Úspěch s větrníkem

ADOLF RAAB (1867-1935)

Narodil se 18. listopadu 1867 v Holešovicích u Chrástu v rodině správce místního dvora. Po ukončení měšťanské školy nastoupil do učení ve Strojnické a zámečnické továrně Antonína Juppa v Praze. Roku 1884 zde získal výuční list a nastoupil na C. k. státní průmyslovou školu.

O čtyři roky později studia dokončil a po absolvování základní vojenské služby získal roku 1892 zaměstnání u První moravské továrny Antonína Kunze v Hranicích, která se specializovala na výrobu vodovodů a čerpadel. Stal se správcem strojírenských dílen a později povýšil až na předsedu technické kanceláře.

Roku 1899 firmu opustil a odešel na jih Čech, odkud pocházela jeho manželka Marie. Usadili se v Písku, kde Adolf Raab začal ihned budovat vlastní strojírenský podnik.

10. dubna 1900 byl zahájen provoz.

Specializoval se na produkci pump, hydraulických motorů a úspěch slavil i s větrnými čerpadly. Na průmyslových výstavách získal řadu ocenění a zboží vyvážel i do zahraničí. Kromě podnikání byl činný také v Hospodářsko-živnostenském spolku a Sokole. Zemřel 22. ledna 1935.

Jako jeden z mála v jižních Čechách se podnik zabýval také stavbou a zřizováním vodovodů pro hospodářské dvory, průmyslové závody i celé obce. K projektům navíc dodával podrobnou dokumentaci a veškeré rozpočty dělal zdarma.

Určitou kuriozitou v sortimentu byla velkorozměrová větrná čerpadla, určená pro odlehlé farmy a objekty bez elektrického proudu. Raab je vyráběl podle vlastního návrhu a od roku 1908 jimi zásoboval nejen tuzemský, ale i zahraniční trh. Větrný motor s lopatkami se navíc stal jednou z hlavních atrakcí krajinské výstavy v Písku roku 1922.

Rozsáhlou výrobu zajišťovala firma s poměrně malým počtem zaměstnanců, jejich plat byl ovšem až dvakrát vyšší než bylo tehdy obvyklé. Podnik prosperoval až do třicátých let 20. století, kdy musel kvůli krizi produkci výrazně omezit.

Roku 1935 Adolf Raab zemřel a vedení továrny převzal jeho syn Jan. Podnik se mu podařilo vyvést z krize a v období konjunktury roku 1938 opět výrazně pozvedl výrobu. Pokračoval v produkci zaběhnutého sortimentu, který rozšířil ještě o močůvkové čerpadlo Raketa či ložiskovou kompozici Rotorit.

Prozíravý odchod

Za nacistické okupace musel ovšem podnik zavést válečnou výrobu a roku 1943 v něm až sto totálně nasazených obrábělo součástky pro letecký průmysl. Původní zaměstnanci byli přitom posláni na práci do Německa.

Po osvobození roku 1945 Jan Raab dobře odhadl, že soukromé podnikání v Čechách brzy skončí, celý závod proto pronajal firmě Karla Kořána. Sám vstoupil do služeb Státního plánovacího úřadu a jen zdálky sledoval, jak jeho někdejší továrnu roku 1948 přebírají Opravny zemědělských strojů STS. Původní výroba byla zastavena a podnik se začal specializovat na opravy startérů, dynam a alternátorů. Fungoval několik desetiletí, slávy původní firmy ale ani zdaleka nedosáhl.

—————————————————-

Na nároží ulic Sedláčkovy a Táborské vznikla do roku 1900 továrna s vilou podle projektu známého slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Obytná budova, postavená v takzvaném švýcarském slohu s prvky folklóru, měla fasády téměř bez ozdob, což bylo na počátku 20. století neobvyklé. Jedinou výjimku tvořil výjev sv. Václava na koni, zhotovený akademickým malířem Antonínem Hančem.

Prameny: Historie a současnost podnikání na Písecku, Listy Písecka, Otavín