RD3D

Janovec František - Žamberk (dříve Senftenberg)

Pumpen – Fabrik Franz Janovec, Senftenberg in Böhmen

později

První Orlická koncesovaná strojírna František Janovec Žamberk

Vzpomínky dle pamětí syna zakladatele – také Františka Janovce:

Já, František Janovec jsem se narodil 23.6.1889 v Hohenreichu u Gmundu, Dolní Rakousko. Vyučil jsem se strojníkem a absolvoval jsem 5 semestrů na strojně technické škole – TECHNIKUM ILMENAU DURINSKO v předválečném Německu.

Do roku 1891 vlastnil dům č. 40 můj děda Mikuláš Janovec jako hospodářskou usedlost a zároveň jako hostinec s trafikou. Můj děda Mikuláš byl 8 roků vdovcem a také nemocen, takže nemohl živnost dále vésti, a tak byl můj otec, jako nejstarší syn, povolán, aby usedlost převzal.

Musel opustit své zaměstnání strojnického mistra ve Vídni a přistěhoval se s rodinou v r.1891. Mně bylo tehdy kolem dvou roků. Otec se narodil v našem domě č. 40, dne 10.6.1858, takže převzal živnost v mužném věku 33 let. Ponechal dále hostinec s trafikou, když obdržel jako dědičný nástupce dále koncesi.

Druhou polovinu stavení, tj. pravou, kde byla dříve stodola, přestavěl otec na dílnu zámečnicko-strojnickou s kovárnou i truhlárnou. Byl absolventem večerní strojnické průmyslové školy ve Vídni, takže byl i technicky vyškolen. Zařídil strojnickou dílnu s potřebnými obráběcími stroji v začátcích svého podnikání jen na ruční pohon, když nebyl jiný možný, pomocí velkého setrvačního kola, s řemenicí, klikou k roztáčení.

K osvětlení byl zaveden acetylen, tedy plyn, dokonce i do hostince. Já jsem se učil již tedy v nové moderní provozovně od r.1904-1907. Dále byla touha otce míti vlastní slévárnu. Jako neúmorný pracovník pokračoval s přístavbou v létech 1907-1909 další nové strojovny s novým parním strojem a kotlem, potřebný pro slévárnu. Stavba slévárny byla dokončena v r.1909 s otáčecím jeřábem na 500 kg, který byl zhotoven ve vlastní dílně dle dílenského mého rysu. Byl jsem v té době ve strojně technické škole v Německu, pak zaměstnán doma do r.1911.

Za plného provozu pracovalo ve strojní dílně 15 zaměstnanců a 15 zaměstnanců pracovalo ve slévárně a průběžně zde bylo také 10 učňů. Ve slévárně se také vyráběly odlitky na výrobu čerpadel. Na přístavbu strojní dílny a výstavbu slévárny se můj otec dosti zadlužil u žamberecké spořitelny.

V r.1911 po těžké nemoci umírá moje matka Anna Janovcová (rozená Hůlková). Dochází k rozpadu celé rodiny, otec se dostal do platební neschopnosti. Nebyl schopen celý provoz udržet v důsledku hospodářské krize. Banka odstavila celý náš majetek, který byl poté rozprodán. Slévárna se strojovnou a komínem cca 24m byla odbourána v létech třicátých, zůstala pouze obytná budova č.p. 40.
————————————————————-

Syn odchází v r.1911 pracovat do Berlína a 8.srpna 1915 nastupuje na východní frontu. Vrací se v r.1921

1928 umírá ve věku 70 let zakladatel F.Janovec starší.